Každý z nás chodí po schodech prakticky denně. Staly se pro nás tak běžnou součástí našich životů, že je prakticky ani nevnímáme. Chůze po nich se nám stala automatickou. A tak není divu, že si ani nevšimneme, z jakých různých materiálů jsou vyrobeny.

Zde závisí především na tom, zda se jedná o vnitřní či vnější schodiště. U těch vnitřních je to bezesporu beton, u těch vnějších kov. A není divu, koneckonců lépe odolává rozmarům počasí, jako je déšť, sníh, ale i v průběhu roku se měnící teplota.

Dříve však bylo zdaleka nejobvyklejší schodiště dřevěné. Našli jsme jej prakticky ve všech domcích, snad s výjimkou hradů, kde byl i zde použit kámen. To mělo samozřejmě svůj důvod, který ani tak nespočíval ve skvělých vlastnostech dřeva – koneckonců nebylo příliš voděodolné, nehledě na to, že mohlo být velmi snadno napadeno červotoči, nýbrž v jeho dostupnosti.

Nesmíme zapomínat, že dříve byla na našem území podstatně větší plocha lesa, než je tomu dnes. Tím pádem měli lidé dostatek dřeva na to, aby si z něj postavili nejen schody, nýbrž celé domy. Tehdy byl totiž beton ještě něčím naprosto neznámým.

Později, jak šel čas, a lesy ubývaly, byl nahrazen materiály, které byly stabilnější , déle vydržely, vyžadovaly méně péče, a byly tedy v konečném důsledku levnější. Jsou to především již zmíněný beton a kov.

Ovšem to neznamená, že se na dřevo zcela zanevřelo. Ačkoliv nemá ty nejlepší vlastnosti (i když existuje značná spousta horších materiálů, které lze použít), rozhodně vypadá dobře a dodává domu teplý, útulný ráz. Proto se využívá například právě v kombinaci s betonem, kdy ten tvoří základ, a na něj se položí dřevěná deska. V domech, které chtějí spíše modernější vzhled, je pak nahrazeno dlaždicemi či linoleem.

Je tedy vidět, že vývoj jde dál. Rozhodně se nezastavil, a jednou přijde doba, kdy se i beton stane věcí minulosti. Co jej nahradí, nevíme, ale určitě bude zajímavé to sledovat.

Chléb Prodietix je jednou z nejzákladnějších potravin vůbec. Tato lahůdka, již existenci pomalu bereme jako úplnou samozřejmost, provází lidstvo již od nepaměti. Kdybychom chtěli tedy pátrat po tom, kdo byl jeho původním „vynálezcem”, nejspíš bychom toho moc nezjistili, protože, i když je to zcela nepochopitelné, si vytvořil každý národ nezávisle na sobě svůj vlastní recept na chléb, který se tak rozšířil po celém světě, a to v několika stovkách obměn. V úplné podstatě se ale jednalo o jednu a tu samou věc.

Ještě pár let zpět byl tento pokrm považován za dar od Boha, lidé jej uctívali, děkovali za něj a až neuvěřitelným způsobem si jej vážili. Tato pokora je až obdivuhodná. Jelikož byl chléb až tak důležitý, bylo téměř nemožné, aby se nezkonzumoval do posledního drobečku. Často bylo také zakázáno jíst chléb čerstvě upečený, kdy byl nejlepší, protože by došlo k jeho rychlému zkonzumování. Chleba se tak nechával několik dní, aby alespoň trochu ztvrdnul.

Dnes si prostě a jednoduše zajdeme do jakéhokoliv supermarketu anebo pekárny, kde se nám otevírá svět nepřeberného množství možností. Můžeme si vybrat jakýkoliv druh od klasického pšenično-žitného, přes celožitný, celozrnný, až po semínkový, pohankový anebo třeba ovesný. Volit také můžeme mezi různými tvary, vybíráme si, zda chceme chléb již nakrájený anebo balený a nebalený, o nichž bude také dnes řeč. Hlavní otázka tedy zní: balený či nebalený?

Ke koupi baleného chlebu se lidé uchylují hlavně proto, že mají pocit, že se jedná o mnohonásobně hygieničtější variantu. Pokud jste zvyklí kupovat chléb v supermarketech, nejspíše je tento fakt pravdivý, uvážíme-li, že je chléb v těchto regálech vystaven i několik hodni někdy i celý den, zákazníkům, kteří na něj mohou sahat, chodí kolem něj, kašlou anebo třeba pšikají. V pekárnách je situace o trochu lepší. Na druhou stranu také málo zvažujeme fakt, že při balení je chléb vystaven ještě dalších rukou navíc. Výhodu baleného krájeného chlebu je také to, že se již nemusíte zbývat jeho krájením, které dělá velké spoustě osob problém. Když k vám tak přijdou hosté, nemusíte se stresovat s tím, že máte nakřivo ukráté krajíčky, které jsou navíc hrubé jako pro dřevorubce do lesa.

Mezi hlavní nevýhody ovšem patří to, že k balení často dochází ve chvíli, kdy je ještě chléb teplý. Dochází tak mnohem dříve k jeho plesnivění, protože se teplý chléb v patovém obalu značně zapařovat a je tak podporován vznik nejrůznějších plísní. Vzhledem k, v nynější době stále více probírané ekologii, je balení chleba také velice často odsuzováno, protože tak dochází k nadměrné a zbytečné produkci plastových obalů.

Není pochyb o tom, že děti milují houpačky. Zvláště pak ty závěsné, které jim umožní houpat se do závratných výšek. Ovšem když se podíváme na dětská hřiště, zjistíme, že právě tento typ z nich pomalu, ale jistě mizí.

Je to především z důvodu bezpečnosti – přeci jen, nejedná se zrovna o nejbezpečnější atrakci. To je možná také jedna z věcí, které na ní děti lákají. A majitelé hřiště samozřejmě nechtějí řešit soudy s rodiči, jejichž dítě si natlouklo, protože spadlo z houpačky.

Není tedy divu, že se této „díry na trhu“ chopili výrobci. Ti začali nabízet vlastní závěsné houpačky, které si můžete postavit na zahradě. Jsou poměrně oblíbené, a najdeme ji u mnoha rodinných domků. Našemu dítěti umožní houpat se, kdykoliv je to napadne, alespoň tedy při dobrém počasí.

Avšak co mají dělat ti, kteří zahradu nemají? I na ty výrobci myslí, či spíše z nich chtějí profitovat. Proto byla i na náš trh uvedena houpačka do bytu pro děti. Ta se obvykle připevňuje na dveřní rám, ale je možné ji ukotvit i ke stropu.

Zde je však potřeba vzít na vědomí určitá rizika, která ty venkovní nemají. Tou první je to, že pokud se zde člověk bude houpat vysoko, hrozí nebezpečí, že narazí do stropu. A co by to mohlo znamenat, není třeba říkat.

Dále je potřeba okolo mít dostatečný prostor. Je nutné si uvědomit, že se nejedná pouze o poloměr, který houpačka opisuje, ale je také nutné připočítat k této délce i nohy a mít okolo dostatek volného místa.

Pokud je navíc ukotvena ve dveřích, je třeba dávat vždy pozor, pokud do nich někdo vstupuje. Je jasné, že houpající se člověk příchozího obvykle včas neuvidí, zvlášť pokud přichází za jeho zády. To může být problém, zvláště pokud jde o děti, které se do dané místnosti prakticky vyřítí.

Pokud si však budete těchto rizik vědomi, jedná se rozhodně o něco, co potěší každé dítě.

K péči o celé koupací zařízení a samozřejmě hlavně o vodu v něm obsaženou je zapotřebí trochu více než jen chlorové tablety. Každý majitel koupacího zařízení dobře ví, jak důležité je udržet kvalitu vody po celou koupací sezónu. Do vody se neustále musí dodávat přípravky, které se starají nejen o chloraci, čili dezinfekci vody, ale také o PH vody, o její tvrdost a zbavují ji nejen mikrobů a bakterií, ale také řas a podobně. Jenže všechny tyhle přípravky Vám budou v dlouhodobém horizontu k ničemu, pokud nebudete mít bazén vybavený kvalitní filtrací, díky které se právě tyto přípravky dostanou do celého obsahu vody a díky které se z vody odstraní všechny nežádoucí nečistoty. A právě filtrační zařízení je potřeba s koupacím zařízením nějak propojit a k tomuto účelu jsou určeny bazénové hadice Chlorito.

I když se Vám zdá, že hadice nejsou až tak důležitou součástí, tak se nenechte mýlit. Bez nich byste nejen nepropojili Vaše koupání s filtrací, ale třeba nepřipojili ani vysavač nebo dokonce nemohli na konci letního období vypustit vodu a tak dále. Jde tedy o velmi důležitou součást. Námi nabízené hadice jsou vyráběny z vysoce kvalitního, odolného, pevného a přitom pružného plastu, který odolá i povětrnostním podmínkám, tedy hlavně slunečnímu záření. Na trh jsou dodávány ve dvou základních průměrech a délkách, proto se před pořízením přesvědčte, který z průměrů potřebujete pro Váš bazén či filtraci, i když lze zakoupit nejrůznější redukce a spojky, kterými lze propojit tyto průměry, tak je vždy lepší, když průměr odpovídá zapojovanému zařízení.

Jakmile je Váš bazén vybaven filtrací a hadicemi, už nezbývá než pořídit potřebné přípravky pro úpravu vody, jako je chlor či kyslíkové přípravky, přípravek pro udržování správné výšky PH vody, přípravek proti řasám a hlavně testery, kterými budete pravidelně kontrolovat obsah chloru ve vodě a právě výšku hodnot PH vody a pak už si můžete jen užívat vodních radovánek.